Citadela Oro - Ostrovní vojenská pevnost

24. listopadu 2015 v 22:53

Co je stavba zvaná Citadela Oro? Citadela je vojenská pevnost v severní části ostrova, která je významná svou ochrannou fukncí v případě napadení ostrova. Hlavní budovou je nízká ale mohutná stavba, která jako téměř jediná část Citadely zázračně přežila válku s císařem.




itadela Oro se často objevuje v historických zápiscích či je zmiňovaná v souvislosti s různými důležitými okamžiky z dějin ostrova. Po vylodění císařské armády na východním pobřeží během Západní války a po poražení gerbiderských čarodějů, kteří zahodili svou nezávislost a v bitvě u Lhany se postavili po bok ostrovanům, obsadil císař za pomoci Thengora Dohushara královský palác Ard Bewarer. Jeho dalším cílem byla právě Citadela Oro, vojenská pevnost s rozsáhlou posádkou, důležitý bod v ochraně ostrova, který patřil klanu Hauerů, rodu slavného nejen před Závojem, ale i za ním. Členové tohoto klanu si tajně předávali dědičnou povinnost na post Hlídače, aby byla ochrana ostrova co nejvíce zabezpečena, a za bránou Citadely ukrývali teleport spojující Citadelu s Mlžným hradem. Post Hlídače se tak v jejich rodě dědil stejně jako erb.

Negrú-Voga, hlídačský písař, po své návštěvě dobité, pobořené Citadely zavzpomínal na historii takto:

Citadela Oro stála nad rozvalinami a troskami zničeného hlavního města severního bezirku Hildsjar, drcena samotou nevlídné pustiny. Nikdo se nechtěl stát vládcem kraje rozvalin, a Citadela tak zůstala jako krvavá připomínka císařské moci.

Přejel jsem zrakem trosky, jež bývaly domovem rytíře Waar dor Hauera, domovem Carnegila a jeho rodiny po celá staletí. Takto vypadal celý kraj. Na východním pobřeží se strhly nejprudší boje s vyloďující se císařskou armádou, ta pak obrátila svou pozornost přímo k Citadele, kam se ubraly stupující jednotky ostrovanů, které za sebou nechávaly jen spáleniště a mršinami otrávené studny.

Když se obránci města ukryli do Citadely před obléhající armádou, nikdo z těch ubohých lidí nevěděl, že stojí u brány do bezpečí. Že se za jejich zády, za zamknutými dveřmi skrývá teleport, jenž by je zavedl do Mlžného hradu skrytého na Schodech Moldavaru. Že stačí krok a zachrání si život. Carnegil to věděl. Věděl, a přesto musel jen čekat, až císařovi vojáci prolomí hlavní bránu… Až si na pomoc zavolají císařova mocného čaroděje. Musel chránit Tajemství. Musel chránit rodinný odkaz, neboť post Hlídače se v rodu Hauerů dědil, stejně jako hrdost a čest.

A když císařův čaroděj konečně dorazil, krveprolití se nadalo zabránit. Hauerové se totiž nikdy nevzdávají a Carnegil byl Hauer do morku kostí.

"Jsem Thengor Dogushar," pronesl klidně čaroděj a jeho magií zesílený hlas se probil i k uším obránců. "A vy jste mrtví."

A pak, když císař dobyl nejen poslední útočiště přeživších obyvatel města Oro, ale také celý ostrov, sezval do Citadely všechny ostrovní lairdy, kteří mu přísahali věrnost a o nichž věděl, že se tajně pachtují s uprchlíky a spiklenci, a nechal přivést i mnoho svých rukojmí a zajatců.

Když se toho dne sjeli do Citadely okupované císařskými vojáky a korunované žlutomodrými vlajkami morinského císaře zrádní vůdci klanů - i když jejich tváře křivila nejistota a strach - nikdo z nich by si ani ve snu nedokázal představit, co se té noci ve skutečnosti udá. Nikdo tehdy nevěděl, že ona noc vejde do dějin jako noc Šarlatová a to nejen díky rudému kolu, které v tu dobu zářilo kolem měsíce.

A když před sezvané předstoupil sám císař, jeden pohled těm roztřeseným mužům stačil, aby poznali, proč si je zavolal.

"Utopte je v krvi."


Negrú-Voga, Kronika Hlídačů



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama