Škola čarodějek Gaer Ysgeard

24. listopadu 2015 v 23:47

Další nahlédnutí do světa čarodějů, nebo spíše čarodějek! Škola čarodějek Gaer Ysgerard, neboli Nový Domov, jak svou školu ve staroostrovanštině mladé učenky poeticky nazvaly se nachází v Enwinu, na ostrově Narja a jedná se o jedinou dívčí čarodějnou školu na ostrově i na Pevnině. Jak to se založením školy bylo...?





ákony čarodějného Konventu neumožňují studovat ženám na oficiálních školách magii, protože čarodějové považují ženskou magii za nehodnou. Král Ferisar I. ale ve své moudrosti dovolil vědmě jménem Myrtax založit na Narje vlastní školu čarodějnictví pouze pro ženy. Udělal tak prý odměnou za to, že mu zprostředkovala pohled do budoucnosti, po kterém král tak zoufale bažil. Ačkoliv vědma králi sdělila, že přijde válka s morinským císařem, která bude stát krále i jeho příbuzné život a vyžene jeho rodinu z Králova Dvora Ard Bewarer, kde se usídlí císařův pohůnek, místodržící Nahdur tor Dygh, sdělila mu také, že jeho třetí dcera jednou obnoví celou jeho dynastii na trůnu souostroví.

Říká se, že přednesení tohoto proslulého proroctví stačilo k tomu, aby dal král Myrtax souhlas se založením nové školy, do které se začaly sjíždět čarodějky z celých ostrovů i Pevniny za výukou jemné, ženské magie. Ve skutečnosti se to ale odehrálo trochu jinak, jak popisují spisy o historii Královského Dvora sepsané dvorním písařem.

"Mám čtyři dcery, vědmo. Čtyři dcery a žádného syna," pronesl zachmuřeně král. "Však královna je znovu těhotná. Víš, na co se tě chci zeptat. Bude to syn?"

Vědma nevypadala ani zdánlivě jako čarodějnice vykreslené ve starých spisech. Byla to žena postaršího věku, v jejíž tváři by dozajista i teď leckterý muž našel stopy dřívější nebývalé krásy, držela se vzpřímeně a jen její lehce zvednutý koutek úst dával tušit, co si o králově otázce myslí.

"Tak proto sis mě pozval, králi? Nač to potřebuješ vědět? Pryč jsou staré časy, i žena dnes může být plnohodnotnou vládkyní souostroví," usmívala se, přestože ji králova zaslepenost v touze po dědici mužského pohlaví uvnitř dozajista svírala nespravedlností. Ženy nemají právo učit se magii, nemohou zasedat v radách čarodějů. Copak jim král upře i dědičné právo na trůn?

"Pryč jsou staré časy, ale ne králové, kteří se v nich narodili. Kteří v nich vyrůstali," připomněl Ferisar.

Přikývla na znamení, že rozumí. "A co budeš dělat, když ti povím, že to bude další dcera?"

"Máš svou ženskou magii," pronesl obezřetně král, protože věděl, že v otázce ženské magie a její oprávněnosti se pohybuje na tenkém ledě. "Starou magii, která dokáže změnit pohlaví nenarozeného dítěte," povzdechl si a zvysoka dosedl na křeslo. "Nastává těžká doba. Rodová linie se dá zajistit pouze prostřednictvím mužského dědice. Jen tak přežije můj rod a jeho vláda na těchto ostrovech. A já nechci nic jiného než zajistit dlouhotrvající mír prostřednictvím pevné, právoplatné vlády mého potomka."

Vědma se od srdce zasmála, až krále vyděsila. "Ano, ovládám magii, starou a vzácnou, vymírající magii, které si neváží králové, ani čarodějové," naklonila zamyšleně hlavu na stranu. "Ale ty bys ve své zaslepenosti k ženám mohl otevřít oči alespoň vůči jejich kouzlům. Uvidím, co se dá dělat ohledně tvé žádosti, ale musíš mi něco slíbit. Dej mi královský slib, že necháš otevřít první dívčí školu magie, školu oficiálně posvěcenou králem. Školu, kde nebudou mít slovo čarodějové, instituci nepodřízenou Herderu, ale jedině samotnému vládci souostroví. Dej mi své slovo a já se podívám, jak to dopadne s tvou rodovou linií."

Král vstal a přešel po místnosti. Zdálo se to jako nekonečně dlouhá chvíle, než konečně neochotně přikývl. "Máš mé slovo."

Myrtax přikývla. "Tak dej zapálit oheň."

V obrovském kamenném krbu zahořely plameny, než se k nim ale vědma otočila, podívala se králi přímo do očí. "Tvá žena už je v pokročilém stádiu těhotenství. Pohlaví dítěte je neměnné," pronesla s krutým úšklebkem. "Neměnné jako tvůj slib."

Král se po chvíli zvažování svých možností překvapivě usmál. "Nevadí. Pokud mi zvěstuješ dobré zprávy…" nechal svou větu doznít v šepotu plamenů.

Vědma se také usmála. "Ve všem se dá nalézt něco dobrého. Záleží, jak se na to podíváš."

"Tak se podívej dobře, vědmo," nařídil král, když se postavil ženě po boku a snažil se v šarlatu plamenů marně spatřit svoji budoucnost. "Bude to syn? Bude zajištěno přežití mé rodové linie a jména?"

Vědma zamrkala a po chvíli odvrátila skelný pohled od ohně. V očích ji zapálily slzy. "Tvrdé časy čekají tvou zemi, králi," zašeptala vzdáleně. "Oheň, železo a smrt se blíží od východu. Víš to, cítíš to, ale nic proti tomu neděláš."

Král sklopil pohled k podlaze. "Válka."

Vědma přikývla a pokračovala. "Nezáleží na pohlaví tvého potomka, ani těch dalších. Morinský oheň spálí vše, co se mu postaví do cesty. Je jedno, zda to bude syn, protože vláda tvého rodu na trůnu souostroví se blíží ke konci. Přichází morinský císař."

Král zaťal ruce v pěst. "To je tedy konec?" zeptal se s maskou odvahy na tváři. "Konec svobodných ostrovů a mé vlády?"

Vědma přikývla. "Něco skončí," potvrdila. "Naděje na svobodu těchto ostrovů však v prach neupadne. Císařově krvelačnosti na pohlaví nezáleží. Vyseká tvůj rod bez mrknutí oka. Jen jeden z tvých potomků přežije válku. Pro svou krásu, pro svou pokoru a pro svou nezdolnost…"

Král překvapeně nakrčil čelo a chystal se otevřít pusu k otázce, vědma ale ihned pokračovala.

"Bude to tvá třetí dcera, již budou ostrované pro její šarm a ostrou povahu zvát Smaragdovou Kočkou. Bude to ona, která ač žena, naváže na tvou rodovou linii a zajistí znovuzrození svobodných ostrovů."

"Jak?" zeptal se král neschopen souvislé věty. Hrdlo měl stažené a ruce se mu třásly. Rázem zapomněl na svou touhu po synovi.

Vědma otočila pohled zpět k plamenům. "V mlze se smaragd ostrova skrývá, když válka zemi jako mor stravuje. Však Smaragdová Kočka z mlhy vystoupí, na hlavě korunu, v ruce meč…" přerušila spojení s ohněm. "Smaragdová Kočka z mlhy vystoupí a ostrovy budou zase ostrovanů," dořekla.

Král zhluboka vydechl. "Válce se nevyhnu, to vím už dlouho. Když císaři neodolal Wallender ani Goligor, neodolají mu ani ostrovy," pronesl smutně. "Však vše má v sobě něco dobrého," zadíval se otevřeným oknem do dáli. "A jestli to bude má dcera, má vlastní krev, která odtud jednou vyžene císaře, můžu být pyšným otcem."

A tak se stalo, že nechal král otevřít první dívčí školu magie. Škola získala velmi brzo na věhlasu, a to nejen proto, že byla jediná svého druhu. Bylo to zaujetím profesorek a tím, jak si studentky neobyčejně vážily příležitosti ke studiu. To vše přispělo k tomu, že škola začala být trnem v oku ostrovním čarodějům, kteří ji nejprve považovali jen za hloupý žert odsouzený k brzkému zániku.

Čarodějná Rada z Gerbideru několikrát apelovala na nového vládce ostrovů - císaře zastoupeného místodržícím Nahdurem tor Dygh, ať školu zruší, protože je proti zákonům Duhoboru a Konventu. Nahdur ale nikdy nepřikázal školu zavřít. Nebylo to ale kvůli tomu, že by chtěl ženám dopřát možnost studovat magii. Ve skutečnosti se bál jejich moci, moci vysmívané čaroději a znevažované Konventem, přesto moci, která byla jasně hmatatelná. Bál se, že by se po zrušení školy čarodějky přidaly k odboji, který se na ostrovech proti císaři rozhořel. Takto je alespoň udržoval v nejisté spokojenosti a ony neměly důvod jít zbrojit proti císařské nadvládě ostrovů. A tak, když císař dobyl Duhobor a čarodějové ztratili velkou část své nezávislosti, byly to nakonec ostrovní čarodějky, které zůstaly nezávislé a mohly své síly využívat naplno. O to víc byly čarodějky a jejich magie trnem v oku čarodějů, a o to víc se Konvent bránil požadavku umožnit ženám zasedat v radách čarodějů a napětí mezi oběma institucemi tak trvalo celé věky.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama