Králův Dvůr – Ard Bewarer

5. prosince 2015 v 15:49

Ard Bewarer, neboli Králův Dvůr, byl sídlem vládce souostroví po celá staletí. Nachází se na východním pobřeží, kde ústí řeka Lhana do moře, a spíše než o palác se jedná o pevnost. Na jeho opevnění se přičinil především král Ferisar I. z klanu Zimmerei, který se snažil zajistit bezpečí jeho obyvatelům v nadcházející válce, o které věděl, že se jí nemůže vyhnout.




plynulo osm let od slavného proroctví vědmy Myrtax, které zvěstovalo válku s Morinou, které však přinášelo i naději, že jedna přeživší královská dcera - zvaná Smaragdová Kočka, obnoví celou dynastii, než se císař se svou armádou vylodil na východním pobřeží. U Lhany porazil se svým čarodějem Thengorem Dogusharem dvanáct gerbiderských čarodějů a královu armádu a rozprášil celý zimmereiský klanáda se pod přesilou císařských vojsk rozprchla a zbytky královské gardy se včetně zraněného krále ukryly do Královského Dvora, který ovšem neměl odolávat dlouho.

Cestovatel Derime av Gaderi ke Královu Dvoru ve svém díle Co vidět v Nissingeru kromě rozvalin napsal:

Ač sídlo krále, nebyl Ard Bewarer honosným palácem plných cizokrajných skvostů, drahých tapisérií a udržovaných bohatých zahrad. Vždy se jednalo především o pevnost, která měla její obyvatele chránit při případném napadení, a po Myrtaxině proroctví se obranné prvky Ard Bewarer ještě znásobily. Uprostřed dvorního nádvoří nechal král postavit okrouhlou věž, která v případě potřeby sloužila jako poslední útočiště, a z níž vedlo točité schodiště do podzemního tunelu ústícího v lese za pevností. Z obranných důvodů byla věž přístupná pouze po snadno odstranitelném dřevěném můstku ve vyšším patře. Ard Bewarer se ale svým opevněním nikdy nemohl rovnat Citadele Oro, hlavní pevnosti, která v případě napadení mohla ukrýt tisíce ostrovanů. Král dal ještě k posílení ostrovní obrany postavit několik strážných věží podél východního pobřeží ostrova, sám ale dobře věděl, že příchodu císaře nezabrání. Měly především vbrzku varovat před blížící se flotilou císařských lodí, aby byl dostatek času k mobilizaci všech sil. O jejich užitečnosti se ale dá spekulovat stejně jako o výdrži a kvalitě obranných prvků Ard Bewarer, které nedokázaly vzdorovat magii Thengora Dogushara, jenž navzdory těm léta budovaným obranným opatřením prorazil hlavní bránu králova sídla jen mávnutím ruky, jako by byla z papíru…

Takto na osudný den, kdy byl Ard Bewarer dobyt, zavzpomínala Smaragdová Kočka, princezna Zimmerei, nekorunovaná dědička trůnu, která byla dlouho pokládaná za mrtvou, která se ale mezitím celou dobu ukrývala před smrtí na Mlžném hradě. Při jednom večeru stráveném se svou přítelkyní, mladou hlídačskou učenkou Grabrinnel Mompri vyprávěla toto:

"Když Thengorovo kouzlo rozrazilo hlavní bránu, nahnal nás Bulliz - otcův věrný ochránce, na begfríd. Strhl můstek, jenž ho odděloval od hlavní části hradu, a pak nás točitým schodištěm dovedl do temného tunelu. Utíkala jsem a nevěděla kam, netušila jsem, co se děje. Byly se mnou moje sestry a tak nějak vzadu v mysli jsem si uvědomovala, že nejsou všechny, ale nemohla jsem se přinutit otočit, abych zjistila, kdo nám chybí. Myslím, že kvůli tomu Myrtaxinu proroctví se Bulliz ani moc nesnažil chránit mé sestry, neplýtval zbytečně silou a energií. Přežít jsem přece dle věštby měla jenom já, ostatní nestály za námahu. Nevím, jestli starému příteli nekřivdím, nemůžu se ale zbavit dojmu, že vyřčením toho proroctví, ve kterém Myrtax pouze mě přisoudila budoucnost života, rovněž přímo nezapříčinila, že se tak skutečně stane. Nesnáším věštby a proroctví. Věřím tomu, že samotné vyřknutí představy o budoucnosti způsobí, že dojde k jejímu naplnění.

Pachtili jsme se po ostrově s cílem dojet k bratranci na Edirghag, ale já věděla, že nás nemůže nic zachránit. Za námi se hnal Lovec donucený Gerbiderem plnit příkazy císaře. Nikdo neunikne Lovcům. Neexistovalo místo, kam by Lovci neviděli, kam by nemohli pronásledovat svou oběť. To jsem si tenkrát myslela. Připravila jsem se na smrt i navzdory proroctví. A pak přišla Rhidessa - Nejvyšší Hlídačka, která mě ukryla na hradě uprostřed mlh, a zachránila mi tím život. Pro ostrovany ale Smaragdová Kočka zemřela, ani Lovci mě přece nemohli najít, a jsem přesvědčená, že většina lidí uvěřila, že se Myrtax prostě spletla, a smířili se s tím, že k naplnění proroctví nikdy nedojde.

V Ard Bewarer se rozvalil císařův místodržící Nahdur tor Dygh a ostrovy spoutal do řetězů nesvobody. Spí v otcově posteli, jí z našeho stříbrného nádobí, připíjí císaři z rodinných pohárů. A já? Můžu jen čekat. Čekat, až se mlha rozestoupí… Ale kdy se tak stane? Až bude odboj dost silný? Až se rybáři a farmáři rozhodnou chopit motyk a seker? Až někdo podřízne Nahdura ve spánku nebo až se čarodějové Gerbideru zase jednou rozhodnout přidat na stanu ostrovanů? Možná se svého slavného okamžiku nikdy nedočkám…"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama