Jak Alan Rickman napravil Spaceyho ostudu

19. ledna 2016 v 8:18 |  Moje hlody

Už to bude sice skoro týden od doby, co svět zasáhla zpráva, že navždy odešel jeden z nejlepších herců současného i minulého století Alan Rickman, ale já se až teď rozhodla k této překvapivé zprávě také něco napsat. K tomuto tématu jsem se původně nechtěla vyjadřovat a - jak to dělají všichni zoufalí romantici lapeni v nenaplnitelném vztahu - trpět v soukromí a osamění. Když mi však začaly chodit kondolence od mých potrhlých kamarádů a k jeho smrti se vyjádřilo tolik jiných, rozhodla jsem se i já svěřit s jednou stále živou vzpomínkou na mrtvou hvězdu. A jelikož jeho nejznámější postava byla hrdinou jiného fantasy světa, tak se to celkem hodí.


Když jsem si tu novinu před necelým týdnem přečetla, vzpomněla jsem si na jeden neopakovatelný výlet, který jsme absolvovaly s mou sestrou a jednou z nejlepších kamarádek v roce 2011, kdy jsme se vydaly do Londýna na Světovou premiéru posledního filmu o Harrym Potterovi.

Abychom se však tehdy netáhly do metropole britských ostrovů čistě kvůli premiéře filmu, který ten den vlastně vůbec neuvidíme (jednalo se o premiéru pro herce s jejich slavnostním defilé po červeném koberci), a aby nás okolí nepovažovalo za úplné blázny, spojily jsme náš výlet s návštěvou Old Vic Theatre, kde jsme zhlédly hru Richard III. s excelujícím Kevinem Spaceym v hlavní roli zákeřného anglického krále. Dle zákulisních informací měl Spacey vycházet po představení z divadla bočním vchodem, takže jsme ho začaly spolu s dalšími jeho náruživými přívrženci ihned po závěrečném potlesku ve stoje neprodyšně okupovat. Postupně vycházela řada známých herců (podařilo se nám sehnat podpis obou rodičů Bridget Jonesové), ale Spacey stále nikde. Ostatní fanynky nevydržely nátlak klasického britského počasí a projevily nestálost svých citů a nepravost svého přesvědčení, když utekly před deštěm, místo aby tvrdošíjně postávaly na místě jako my a několik desítek minut se nenechaly vyvést z míry ani slovy bodyguarda, který zarytě tvrdil, že Spacey už dávno odešel. Po dalším dotírání z naší strany bodyguard kapituloval a přiznal, že Spacey prošel divadlem a slaví v divadelním klubu, kde je přísně soukromá společnost. Obešly jsme divadlo a narazily na druhého, drsně vypadajícího černošského bodyguarda, který nám bránil ve vstupu. Nasadily jsme zoufalé výrazy a začaly muže psychicky vydírat tím, že jsme chudé studentky a že se táhneme až z daleké České republiky jen kvůli Spaceymu (ačkoliv to vůbec nebyla pravda, Spacey byl celou dobu na druhé koleji) a že nás tam pustit musí. Po několika dalších vleklých minutách v dešti se nás černošskému bodyguardovi zželelo a ustoupil stranou s varováním, že budeme jen sedět, koukat a nebudeme nikoho rušit, jinak si pro nás dojde. Seděly jsme a koukaly a vůbec nikoho nerušily zhruba hodinu, než se Spacey rozhodl odejít a se všemi se rozloučil. Vyběhly jsme za ním a poprosily ho o společnou fotku. Zakřičel na nás "No photos!" a už jsme viděly jen jeho záda vzdalující se mezi kapkami deště do noci.

Taková prohra! říkaly jsme si. Tolik hodin strávených čekáním v psím počasí a teď tohle! Poraženě jsme odcházely na apartmán a domů poslaly zklamanou SMS o Spaceyho naprostém nerespektu k fanouškůmMrkající. Táta nám tehdy odpověděl: "Snad tu anglickou ostudu zachrání Alan Rickman" a druhý den brzo ráno jsme se spacáky na zádech vyrážely směr Trafalgar Square, kde jsme ve stanu s českou vlajkou několik nekonečných hodin čekaly na příchod herců. Nemá ani cenu popisovat, kolik slovních i pěstních soubojů jsme musely absolvovat, abychom se při defilé britských hvězd ocitly přímo v první řadě u mantinelů, a kolik hodin jsme stály jako svíčky v davu nedočkavců a nemohly se dojít ani vyčůrat, ale stálo to za to. A když okolo procházel Alan Rickman a začalo šílenství větší, než když na Vánoce v Kauflandu zlevní Bohemku na 89 Kč, se zadrženým dechem (kvůli tlačenici zezadu nebylo dost místa na nádech), jsem čekala, zda objekt mé neutuchající platonické lásky skutečně tu anglickou ostudu napraví.

A pak, když se k nám přiblížil, elegantně rozdávajíc drahocenné podpisy na všechny strany, a kamarádka na něj hlasitě zařvala "I love you!", zvedl zrak a podíval se na ni přesně tak, jak se Snape ve filmech díval na Harryho Pottera, když ho nachytal při nějaké lumpárně, a s tajemným úsměvem na tváři nám věnoval dva podpisy na vytisknuté plakáty.


Nevím, jaký byl Alan Rickman člověk, ale bezpochyby byl skvělý herec a kdysi dávno na Světové premiéře posledního HP filmu stoprocentně napravil Spaceyho ostudu a třem ztřeštěným ženským udělal neskutečnou radost. Takže se ta cesta "chudým" studentkám nakonec vyplatila.



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Liesel Liesel | E-mail | Web | 23. ledna 2016 v 19:25 | Reagovat

Skvělý článek. Setkat se osobně s Alanem Rickmanem, to musí být úžasný zážitek na celý život.

2 Klarisa Klarisa | 23. ledna 2016 v 20:31 | Reagovat

[1]: Skvělý zážitek to byl a do dneška z toho čerpám. Alan Rickman byl zkrátka jednička....

3 VendyW VendyW | E-mail | Web | 25. ledna 2016 v 9:17 | Reagovat

Máš dobré fotky a skvělý zážitek. Já ztrávila díky své nové rubrice o hercích a herečkách kteří mne během života nějak zaujali s jeho filmografií která je dostupná na úložištích poslední dva měsíce a zjistila jsem že zcela nespravedlivě jeho jiné herecké výkony zastínil právě Severus Snape. Byl to opravdu jeden z nejlepších současných britských herců a jeho záporáci ač někdy opravdu hodně brutální byli i tak k sežrání. O to víc mne jeho smrt zasáhla, protože mi byl tak blízký. Pokud tedy chceš můžeš se podívat u mne na blogu v rubrikách na Kukátko a pak v Kultuře na recenze k těm filmům i na závěrečné resumé jeho filmové kariéry .

4 ozvenypriboje ozvenypriboje | E-mail | 25. ledna 2016 v 9:28 | Reagovat

[3]: Chlap, co by stál za hřích... to s tebou musím souhlasit:D Jeho nejlepší záporák byl šerif z Nottinghamu. Fandila jsem jemu a ne Robinu Hoodovi a myslím si, že Mariana teda sáhla pěkně vedle :D

5 VendyW VendyW | E-mail | Web | 25. ledna 2016 v 9:35 | Reagovat

[4]: Jo, jo.... Právě proto říkám že jeho záporáci byli i tak prostě mňam. Ovšem ještě lepší záporák byl v Zemi v šatně. To opravdu byl film kde exceloval a kde předvedl neskutečné proměny. Navíc to je s titulky a jeho úžasný  hlas a to co s ním dokázal je taky něco. V tom článku Smutný týden je odkaz na jeho povídání s Markem Ebenem v pořadu Na plovárně. Taky hodně zajímavé. Jak jsem psala Severus (i když taky skvělá práce) zbytečně zastínil spousty a spousty jiných ještě zajímavějších filmů.

6 ozvenypriboje ozvenypriboje | E-mail | 25. ledna 2016 v 9:41 | Reagovat

[5]: Svět v šatně jsem viděla! Máš pravdu, tam byl taky super:)

7 VendyW VendyW | E-mail | Web | 25. ledna 2016 v 9:46 | Reagovat

[6]:Já těch filmů viděla přes dvacet, všechno co bylo k dispozici na uložto. Ještě jich tam bylo o něco víc, jenže buď v rumunštině (Mesmer) nebo v angličtině bez titulků. A další nebyly k mání. Tak se chci ještě podívat jinde jestli ten zbytek nenajdu tam. A to jsem nedala ani Smrtonosnou past ani Robina. Ty už znám nazpaměť :-D . Já, tím že jsem ho objevila až v pozdnějším věku ho oceňuji nejen jako pěkného chlapa ale hlavně jako skvělého herce.

8 ozvenypriboje ozvenypriboje | E-mail | 25. ledna 2016 v 9:51 | Reagovat

[7]: A viděla jsi Rozum a cit? Knížky Austenové mám ráda, a když se ve filmovém zpracování objeví ještě k tomu Rickman, tak to je blaho:D

9 VendyW VendyW | E-mail | Web | 25. ledna 2016 v 9:55 | Reagovat

[8]: Ten film to Kukátko odstartoval. Když jsem na něj koukala tak jsem smskovala s jinou blogerkou která taky koukala a jak jsme si tak slintaly u telky tak mne napadlo si o něm zjistit něco víc. A bylo vymalováno. Tenhle film znám už hodně dlouho a patří k mým oblíbeným stejně jako Láska nebeská. Ovšem co je taky lahůdka tak to je CBGB:kolébka punku.

10 ozvenypriboje ozvenypriboje | E-mail | 25. ledna 2016 v 10:00 | Reagovat

[9]: Tak to jsem neviděla:) Budu muset zaplnit mezery...:)

11 VendyW VendyW | E-mail | Web | 25. ledna 2016 v 10:02 | Reagovat

[10]:Zadej si ve vyhledavači Alan Rickman a mimo jiné ti vyjede jeho profil na ČSFD i s kompletní filmografií a pak už jen můžeš  stahovat filmy který jsou k dispozici. Když se mrkneš ke mně na ty recenze (v Kultuře) tak ti to ulehčí rozhodování

12 Liesel Liesel | E-mail | Web | 25. ledna 2016 v 14:14 | Reagovat

[2]: To se nedivím, že z toho dodneška čerpáš, já bych na takový zážitek vzpomínala asi denně :-). A ano, Alan Rickman byl prostě jednička.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama