Kronika starého dějepravce

29. března 2016 v 11:51 |  Toulky souostrovím

Běh času vytvářel podobu ostrova stejně jako tekoucí voda tvaruje a ohlazuje jinak drsné, nepodajné kameny na břehu říčního koryta. Vše se mění a ostrovy svou současnou podobu získaly v průběhu několikatisíciletého vývoje. Co vše se za tu dobu odehrálo? Tisíce let v několikařádkové zkratce….




Stavitelé monumentů
Souostroví Tarlah a především ostrov Skarppa byly svědkem nájezdů mnoha skupin osadníků na jeho skalnaté břehy. Příslušníci prvních kmenů přeplavili průliv mezi souostrovím a Pevninou, usadili se a začali stavět jednoduché vesnice, obdělávat půdu, chovat dobytek, krotit divoké koně a obchodovat. Tito starodávní Skarppané jsou dnes již zapomenuti. Ani jejich jazyk, ani to, jak sami sebe nazývali, není známo.




Postupem času na území pronikaly především klany z pevninské země Goligor, které začaly budovat mohutnější stavby, dodnes se však dochovaly jen pozůstatky a trosky některých památek, jejichž velkolepost zanikla v propadlišti dějin.


Nejvýznamnějšími stavbami byly megalitické hroby, které tito první kolonisté stavěli pro své mrtvé. Na ostrovech se po nich dochovaly portálové dolmeny a impozantní hliněné mohyly navršené přes kamennou pohřební komoru. Jedna z největších hrobek se nachází na vrcholu hory Nokomera na ostrově Edirghag. Podle legendy je zde pohřbena královna Krvavá Maewe, bájná vůdkyně klanu Connagh, nejmocnějšího nájezdnického klanu z dob před sjednocením ostrovů klanem Zimmerei. Po její smrti prý zbylí členové klanu odnesli její tělo na vrchol hory Nokomera, daleko od lidí, kde ho pohřbili do nedobytné hrobky, aby svou královnu uchránili před zlobou Darragha ar Zimmerei, který tento výbojný klan rozprášil v zapomnění, a sjednotil tak ostrovy pod svou nadvládou. Říká se, že i dnes se z těch míst ozývá dunivý, zuřivý křik a že se Krvavá královna prochází dutinami hory za doprovodu své přízračné armády. Za bezměsíčných nocí armáda vyráží mezi živé shánět rekruty, kteří by doplnili jejich řady k pomstě vůči klanu Zimmerei. Zjevení Konvoje Krvavé královny tak věstí blížící se válku nebo bitvu, kde bude mnoho padlých.



Z této doby pochází také stavba hlavní ostrovní svatyně, jejíž stavitel je neznámý. Předpokládá se tedy, že svatyně je dílem samotných bohů a představuje pro ně bránu, kterou vstupují na pozemský svět.

Sjednocení znesvářených klanů
Klany přicházející povětšinou z Goligoru mezi sebou bojovaly o nadvládu nad roztroušenými územími. Nejsilnějším klanem byli Zimmereiové, kteří ovládali východní, nejúrodnější kout ostrova. Nejobávanějším klanem byl pak klan Connagh, jehož členové pořádali divoké nájezdy na mírumilovné klany v okolí a drancovali celý ostrov.

Všechny roztroušené klany sjednotil Darragh z klanu Zimmerei, který přemluvil lairdy jednotlivých slabších klanů, aby mu přísahali věrnost výměnou za to, že je zbaví plenících výbojů klanu Connagh v čele s jejich Krvavou královnou Maewe. Po její smrti byl Darragh jmenován prvním princem ostrova Skarppa a korunován Výsostným králem souostroví Tarlah. Skončil tak první věk a souostroví se přehouplo do druhého věku.

Vláda klanu Zimmerei
Od Prvního Výsostného krále vládl ostrovům klan Zimmereiů. Ostrovy byly politicky rozděleny na čtyři bezirky, v nichž přebrali správu laidři dalších nejsilnějších klanů a Darraghovi věrní příznivci. Čas od času se stále objevovaly boje mezi klany o moc a nadvládu nad jednotlivými bezirky, jednalo se ale především o menší střety, které většinou srovnal sám král. Sever spravovali Hauerové, západ Bradaighové, na jihu se o pořádek staral klan Glendeigh a úrodný východ zůstal v rukách Zimmereiů.

Klan Hauerů
Totem: lev
Klanová slova: Věčně proti věčnému zlu.

Klan Zimmereiů
Totem: orel
Klanová slova: Tam ozvěny Příboje zní, kde čest umírá poslední.

Klan Bradaigh
Totem: jelen
Klanová slova: Čest je naší zbraní.

Klan Glendeigh
Totem: vlk
Klanová slova:
S odvahou kráčíme hrdě proti
nemilosrdné černé smrti.
Zkráceně na erbu: S odvahou proti smrti.

Důležitým dědictvím z toho období je také jazyk mocného klanu Zimmereiů, který byl přijat a zobecněn na celých ostrovech a dnes je nazývaný staroostrovanština, v níž jsou stále uváděny některé staré názvy a pojmenování. V dalších stoletích se z ní vyvinul nový jazyk ostrovanština, na většině území se ale mluví obecnou řečí. Byl rovněž zaveden jednotný název ostrovů a souostroví. Staroostrovanská podoba názvu Příboj je Skarppa a v současnosti je hojně používaná obzvláště mezi národně smýšlejícím obyvatelstvem. Velmi se vžil i neoficiální název Bílý Příboj, který je odvozen od bělostné barvy vln narážejících na Bouřící útesy na jihu země.

Ustálila se rovněž jednotná tvorba jmen. AR před jménem ostrovních klanů znamená ve staroostrovanštině "potomek" a používá se v případě, že daná osoba není přímým dědicem, DOR znamená "syn/dcera" a používá se v případě, že se jedná o jednu návaznou rodovou linii s přímými dědici. Jiné předpony, které se ve jménech ostrovanů objevují, pochází z Pevniny a jejich nositelé jsou většinou potomci pozdějších přistěhovalců a cizinců. Ostrov totiž postupně značně vzkvétal, a tudíž na něj připlouvalo stále více lidí z Pevniny. Předponu ve jméně nemají lidé nehlásící se k žádnému klanu.

Během této doby byl na východním pobřeží ostrova postaven Ard Bewarer, Králův Dvůr, který se stal oficiálním sídlem králů, a známá Citadela Oro, již okupoval klan Hauerů jako hlavní obrannou pevnost.

Z této doby pochází také éra honu na čarodějnice. I když magie je a vždy byla součástí každodenního života všech obyvatel, otázka provozování čar a kouzel se dlouhodobě řešila a ženy neměly v tomto ohledu vždy tak snadný život. Ačkoliv vysoká magie, kterou provozují především muži, a to hlavně z bohatších rodin, protože tento druh magie se studuje na čarodějných školách za nemalý peníz, bylo oficiálně posvěceno všemi vládnoucími vrstvami a na ostrově byl vystavěn komplex Gerbider včetně školy pro čaroděje, v otázce nízké, hlavně ženské magie nebylo vždy jasno. Na několik desetiletí se tak rozhořela éra upalování čarodějnic, vědem, ale i vědmáků a zaříkávačů provozujících tento druh čarodějnictví, protože se věřilo, že slouží temným silám nižších astrálních sfér, které odporují vůli bohů.

Po skončení čarodějných procesů se ostrovy přehouply do třetího věku a služeb vědem a věštkyní začali využívat i králové, přestože to většinou bylo k nelibosti čarodějné Rady, která nízkou ženskou magii nikdy neuznala. Byla dokonce postavena první dívčí škola magie, což byl pro čarodějky na celém světě zásadní zlom v jejich historii.

Dobytí ostrovů během západní války
Klan Zimmereiů vládl souostroví až do Západní války, kdy byl dobyt morinským císařem, který si podmanil pevninské země Wallender, Goligor a Duhobor, zemi vedenou čarodějným Konventem zasedajícím v pevnosti Herder. Císařovo podmanění Duhoboru značně otřáslo neutralitou čarodějů, kterým často nezbylo nic jiného, než se zprostit svých přísah a sloužit císařovým rozmarům. Tenkrát se do císařových služeb dobrovolně přihlásil čaroděj Thengor Dohushar, který se účastnil krvavého vylodění na východním břehu Skarppy. Po porážce krále Ferisara Prvního ar Zimmerei, kterému se u řeky Lhany v ruce zlomil jeho slavný meč, a po vyvraždění všech dvanácti čarodějů Gerbideru, došlo k rozprášení celého Zimmereiského klanu.

Ostrované byli dlouho přesvědčeni, že z vládnoucí rodiny nezůstal nikdo naživu. Císař na trůn souostroví dosadil místodržícího Nahdura tor Dygh, a několik let byly ostrovy pod císařskou nadvládou, než se na trůn vrátila právoplatná královská dynastie Zimmereiů. Pomohl jí v tom mohutný odboj, který se proti císařské nadvládě na ostrovech zvedl. Nejprve ho vedl Kewilder z Kergasu, ale po jeho záhadné smrti se do čela postavila sama nekorunovaná princezna Skarppy, královna Tarlah, lairdka klanu Zimmerei (viz. román A spatřila jednorožce), která zázračně přežila dobytí Královského Dvora skyrtá na Mlžném hradě, sídle Hlídačů.

Znovuzrození svobodných ostrovů
Příchod právoplatné královny předznamenalo proroctví. Smaragdová kočka z mlhy vystoupí, na hlavě korunu, v ruce meč, jež sdělila věštkyně Martax jejímu otci,když ji pozval na Královský Dvůr, aby mu řekla, zda se dočká vytouženého syna.

Aby bylo proroctví naplněno a ona se mohla postavit do čela armády, bylo potřeba najít ztracený zlomený meč (tady chystám povídku Usmívající se). Po těžké válce, která se po jejím zjevení na ostrovech rozhořela, byli Morinci z ostrovů vyhnáni a souostroví Tarlah bylo opět svobodné.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama