Zápisky všedních dnů

22. března 2016 v 20:34 |  Toulky souostrovím

Od východních úrodných nížin a niv táhnoucích se podél řeky Lhany, korunovaných klenotem hlavního města, až po neprostupné, smrtonosné lesy severního Hildsjaru, od osamělých osad sevřených v náručí vysokých horských štítů Dirghamu po vesnice ztrácející se ve věčné mlze moldavských plání a skalnaté útesy na pobřeží zdobeném kruhovými strážnými věžemi je život na ostrovech každodenním bojem o spatření nového dne. Přesto je však plný kouzel a magických chvil.


lavním městem souostroví je Rhonegal ležící na východním pobřeží ostrova Skarppa. Jako město vystavené v dohledu od Králova Dvora se Rhonegal stal brzo centrem obchodu, řemesel a zábavy a po založení Univerzity i centrem ostrovního vědění. Život v hlavním městě se ale výrazně odlišuje od každodenního života v ostatních částech ostrovů.

V horských osadách na západě, v zimě odříznutých od světa neprůchozími průsmyky, kde je po oblevě, po níž začalo opět mrznout, sníh tak pevný, že se jím nepropadne ani těžké spřežení volů, žijí tvrdí horalové, kteří se každým dnem vypořádávají s drsnou krutostí přírody. Na sněhu se tam blyští nárazovým větrem vyfoukané vlny jako na rozbouřeném moři, zatímco na úzkých kamenitých plážích vyhlížejících na ostrov Edirghag se mořská voda mnohdy ani nepohne. Slaný vzduch je některé dny klidný, že je slyšet jen křik mořských ptáků a jemné vzdálené šumění podobné ozvěně z mušle přiložené k uchu. A někdy tam k obyvatelům rybářských vesnic zamotaných do šedi otrhaných sítí dolehnou i tajemné zvuky přicházející od hory Nokomera, jejíž vrchol je ztracen v temných mracích. Tyto strašidelné hlasy spojené s legendou o Krvavé královně Maewe děsí místní rybáře snad ještě víc než představa prázdné sítě po celém úmorném dni na moři.

Na nehostinných náhorních plošinách, jen zřídka zalitých sluncem, kde skýtá jedinou možnost topiva sušená rašelina a pálení kořenů z mýtin, je zajištění topení pro dlouhé a studené zimy každodenní řeholí. Nad chalupami s doškovými střechami se tam vznáší dým z rašelinišť a nad horskými mokřady pableskují v mlze tajemná bludná světla, o nichž si za chladných večerů místní rodiny předávají nejrůznější pověry.


Hory ve středu ostrova přecházejí v travnaté pláně, kde se v drobném deštíku poblíž stavení s rákosovými střechami rozesetými mezi pastvinami a poli pasou hojná stáda ovcí. Ovčí mléko bývá na většině území vítaným zpestřením chudého jídelníčku a někdy i poslední možností, jak přežít, pokud začínají docházet zásoby naskladněné před zimou. Doba, kdy se rodí jehňata je tak spojena s řadou rituálů k zajištění dobré vůle bohů a přírodních duchů.




Veškeré lidské činnosti jsou na ostrovech neodmyslitelně spojeny s vírou v bohy a s úctou k magii. V hlubokých lesích, kde se ve stínu javorů a borovic daří bohatým, dlouhým kapradinám, se ukrývají druidské kameny a poustevny, kamenné kříže - symbol bohyně Brighid, pohřební mohyly a bezpočet hradních zřícenin pocházejících z časů prvního věku, kam lidé nosí obětiny a kde pořádají nejrůznější obřady. Každá část roku bývá spojena s určitými rituály a tradicemi k zajištění úrody a plodnosti nebo k ochraně hospodářství.


Od začátku roku bojují obyvatelé hor i nížin se stále trvající nepřízní zimy a s jejím koncem je třeba přichystat se na začátek polních prací a provádí se také první jarní orba, která je spjata s rituálem, jenž má zajistit přízeň bohů a posvětit půdu i nástroje. S blížícím se jarem se pojí tradiční rituál očisty, drží se půsty a lidé se omývají živou vodou z potoků. S příchodem léta a první úrody se lidé sice již nemusí obávat nástrah zimy, přesto je nutné zajistit si magickou ochranu před možnými požáry nebo dlouhotrvajícím suchem. Dalším důležitým prvkem je povzbuzení plodivých sil, proto se na polích pořádají slavnostní průvody. Rovněž se chodí sbírat nejrůznější byliny, protože v tuto dobu mají silnější magické i léčebné účinky. V tento čas je hranice mezi hmotným a astrálním světem velmi úzká, je proto možné nahlédnout do budoucnosti, otevírají se rovněž skály se skrytými poklady. Venkované navštěvují vědmy, aby jim předpověděly budoucnost, zajistily zdravé potomstvo nebo zamezily uřknutím zvířat od zlých duchů. Kněžky z klášterů svolávají lidi obdařené magickými schopnostmi do učení. Pak nadchází poděkování za sklizenou úrodu, a i když se může zdát, že mráz a sníh jsou ještě daleko, období sklizně pomalu končí a je potřeba začít se připravovat na zimu. Hospodáři seberou poslední plody, porazí některá zvířata a jejich maso nasolí a uskladní. Zima bývá nevypočítavá a krutá a přežijí ji jen ti, kteří si zajistí dostatečnou přízeň bohů. I přes tvrdou každodenní dřinu, která je bez rozdílu spjata s každou částí ročního cyklu, se však vždy najde čas na zábavu, o kterou se většinou starají potulní muzikanti a bardi, jejichž vystoupení bývá vítaným zpestřením všedních dní.




Součástí každodenního života je víra v bohy, přinášení obětin k lesním kromlechům a dolmenům a magické rituály. V jaké bohy věří ostrované?



Jaké báje a pověsti si ostrované předávají? Jak si vysvětlují, že vznikly hvězdy a měsíc? Legenda o zrození hvězd je příběh boje slunečního boha Arathase a jeho stoupenců proti jeho bratrovi Dogustorovi, bohu zemřelých.



Kromě víry v bohy hraje nezastupitelnou roliv životě každého ostrovana magie, a to především její nízká forma - magie vědem a zaříkávačů, jejichž služby obyčejní lidé ocení více než draze placené služby čarodějů obývajících Gerbider.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Niki Niki | E-mail | Web | 22. března 2016 v 22:41 | Reagovat

Moc hezky píšeš a používáš skvělá superlativa. Jen mě mrzí ta dlouhá souvětí na 6 řádků. :/ :)

2 ozvenypriboje ozvenypriboje | E-mail | 23. března 2016 v 8:55 | Reagovat

[1]: Jo, to mi říká i můj šéf, že ta má dlouhá souvětí v dokumentech jsou hrob :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama