I kletba sbližuje - 24. kapitola

26. prosince 2016 v 11:47 |  I kletba sbližuje
Jak dopadne bitva v sídle rodu Malfoyů? Dočkají se Hermiona a Snape svého šťastného konce? Předposlední kapitola je tady.


Hermiona ani nestihla postřehnout, odkud přilétla první kletba. Spolu s Pastorkem se ukrývala za deskou přeraženého hodovního stolu, odkud střílela kletby na Smrtijedy pobíhající zděšeně okolo. Na liknavosti jejich reakce bylo znát, že útok vůbec nečekali, navíc mnohé z nich zpomaloval alkohol kolující jim v krvi. Brumbál záměrně naplánoval útok až na pozdější večerní hodinu, kdy už většina zdejšího osazenstva měla značně upito. Přesně jak Snape předvídal, používali Smrtijedi především smrtící kletbu, v panujícím zmatku si ale ještě nestihli všimnout, že na členy Fénixova řádu neúčinkuje.


Hermiona vykoukla ze svého úkrytu a spatřila Malfoye, jenž právě vysílal zelený proud magie na Moodyho. Ten svou holí stěží stačil odrážet útočná kouzla Goyla, zvládl ale uskočit stranou, kde uchopil stříbrný tác, který použil jako štít. Malfoyova kletba se od lesklého povrchu odrazila a trefila železný koš u stropu. Vězeň uvnitř zaúpěl. Řetěz, za který byla klec zavěšená, se přetrhl a koš se zřítil na zem. Vězeň byl mrtvý.

Stůl, za nímž se s Pastorkem kryla, náhle odlétl stranou a Hermiona se rychle překulila do chodby, kterou sem přišli. Za rohem se postavila na nohy. Všimla si Yaxleyho, který s vlasy uvolněnými z culíku kráčel směrem k Pastorkovi plazícímu se s krvácející ránou na hlavě z jeho dosahu. Smrtijedovi hrál na tváři vítězoslavný úšklebek, když na čaroděje zamířil hůlkou, a jeho rty se zformovaly do prvního slova vražedné kletby. Hermionino omračující kouzlo ho trefilo neomylně do hrudi a Yaxley odletěl na druhou stranu sálu, kde srazil překvapeného Traverse. Profesorka McGonagallová, která se do té doby v souboji s Traversem převážně bránila, využila příležitosti a oba Smrtijedy omráčila. Pak je pro jistotu znehybnila a spoutala provazy, jež jí vystřelily z hůlky a obmotaly Traversovo i Yaxleyho tělo jako dvě housenky.

Malfoy mezi výpady na Moodyho mávl hůlkou do výklenku, kde stálo vystavené rytířské brnění s dlouhým kopím sevřeným v železné rukavici. Brnění náhle se zachřestěním seskočilo z podstavce, kopí namířené na Billa útočícího na Narcisu. Než však Fleur stihla strhnout svého manžela stranou, zakouslo se mu kopí do boku. Bill zařval jako zvíře. Tonksová skočila před Fleur, která pod Billovým tělem jen stěží dokázala zvednout ruku s hůlkou k obraně. Švihnutí její hůlky následovalo zařinčení kovu, jak se brnění rozpadlo na pláty a pancíře. Helmice se odkutálela stranou jako useknutá hlava. Bystrozorka pomohla Fleur na nohy a Hermiona kolem nich vyčarovala štít, zatímco spolu táhly zraněného Billa do bezpečí chodby, kterou do sálu přišla skupina vedené Moodym.

Draco se celou dobu schovával za bronzovou bustou svého praděda a pokukoval po schodišti. Tím směrem si evidentně naplánoval únikovou cestu, kletby létající vzduchem mu však neumožnily udělat ani krok. Jeho matka se zatím rozeběhla k vyraženým dveřím, omračující kletba ji ale trefila do zad a ona se svalila na prahu, nohy i ruce roztažené.

"Parchanti!" Draco se protáhl kolem busty, aby se podíval, kdo se opovážil zaútočit na jeho matku. Červený paprsek z Harryho hůlky se mu rozprskl před očima, a jak padal dozadu, bouchl se do týlu o bronzovou hlavu svého praděda. V mdlobách klesl k zemi.

Molly Weasleyová zatím bojovala s Bellatrix, jejíž ječivý smích přehlušoval svištění kleteb, a postranním pohledem hlídala Arthura, který si s Thorfinnem Rowlem vyměňoval jiskřivé proudy magie. Fred s Georgem se schovávali za dvěma kamennými sochami, stojícími u paty schodiště, a oba současně zasypávali Macnaira kouzly, která ho nutila nejprve poskakovat na místě, a pak tančit kozáček. Smrtijeda skolila až Ronova zbloudilá kletba.

"Dovol nám taky trochu srandy, bratříčku!" věnovali Ronovi na oko zklamaný pohled.

"Myslím, že jich tu máte ještě dost!" křikl po nich Ron, který se probil až na podestu schodiště, kde se přikrčený za sloupkovým zábradlím snažil zneškodnit Pettigrewa zalezlého za zlatem vykládanou komodou. Červíčkova hůlka se válela na zemi kus od něj a on se zděšeně rozhlížel do stran, zatímco hlavu schovával před Ronovými kletbami.

"Dvanáct let jsem se o tebe staral, zrádče!" prskal naštvaně. "Bylo by fér, kdybych se dnes o tebe postaral taky já!"

Hermiona střelila pohledem po Ronovi, protočila oči v sloup a ze své výhodné pozice za rohem chodby vyhodila komodu Reductem do vzduchu, aby měl její kamarád k Červíčkovi lepší přístup. Pettigrewa výbuch srazil zády na stěnu. Rychle zhodnotil beznadějnost své situace a rozhodl se utéci. Z trosek nábytku vyběhla šedivá, vypelichaná krysa. Hlodavec prokličkoval mezi bojujícími směrem ke vchodu, zatímco jiskřivé paprsky ho míjely vždy jen o několik centimetrů. Když už si myslel, že má vyhráno, postavil se mu do cesty Lupin, vlasy a sako zaprášené od bílé omítky, která se na něj zřítila, když uskočil Avadě Augustuse Rookwooda, a jediným dobře mířeným švihnutím hůlky proměnil krysu zpět ve člověka. Pettigrew zůstal ležet na podlaze, kde ho zasáhla Ronova omračující kletba.

Remusovi se na tváři začal formovat úšklebek za odplatu zrádci Jamese a Lily Potterových, náhle však odletěl dírou po dveřích až na zahradu. Ve vzduchu se po něm vznášel jen bílý prach z omítky. Hermiona se zadívala do sálu, aby poznala, kdo ho napadl, a spatřila Snapea skrytého ve výklenku ve zdi, kde dříve stálo rytířské brnění. Rty mu zvlnil pobavený posměšek. Na chvíli jí blesklo hlavou, že je zradil, pak jí ale došlo, že při potřebě udržet své krytí jen využil příležitosti k vyřízení starých účtů ze školních let.

Nikdo z nich se záměrně nevystavoval kletbám, aby Smrtijedům nedošlo, že na ně Avada Kedavra nepůsobí, kromě Moodyho, který se rozhodl plně využít možnosti dané lektvarem. Bystrozor poskakoval po sále a likvidoval jednoho Smrtijeda za druhým. Těm už začínalo být divné, že pořád žije, ačkoliv sekavé a pálivé klety, které na něj začali vysílat, si vybíraly svou daň. Tvář měl jako sešlehanou bičem a k pohybu používal pouze svou kulhavou nohu. Když zpozoroval, co Snape udělal Remusovi, rozhodl se, že je správný okamžik, aby dostál svému slibu. Vrhl po něm kletbu, jež způsobila, že mistr lektvarů roztáhl doširoka oči a bolestivě se chytil za hrudník. Hermiona měla v tu chvíli chuť trefit bystrozora také nějakou kletbou, svou zlost si ale vybila na šedohřbetovi, který zaskučel a vyletěl vyraženým oknem ven.

Malfoy v tu chvíli trefil do zad Tonksovou, která se rozeběhla hledat Remuse, jeho Avada Kedavra ji ale jen na chvíli zpomalila. Malfoy se nechápavě zadíval na svoji hůlku, pak se ohlédl po Snapeovi, jako by u něj hledal odpovědi. Snape si všiml, že ho Lucius bedlivě sleduje a hodnotí jeho zranění, proto zkřivil tvář zároveň bolestí i nenávistí, jež nemusel ani tolik předstírat, a kouzlem podrazil Moodymu nohu. Protože věděl, že bystrozor už stejně dlouho nápor kleteb nevydrží, ale že sám nikdy neustoupí, vyrazil ho kouzlem ze sálu za Remusem Lupinem.

Malfoy uznale přikývl, pak jako by chtěl vyzkoušet funkčnost svojí hůlky, vyhledal nejbližšího člena Fénixova řádu. Kousek od něj právě Brumbál kouzlem odhodil Theodora Notta přes celý sál, ten přistál v troskách rozlámaného stolu. Na Brumbála si netroufl, jeho Avada však zasáhla profesorku McGonagallovou. Učitelka Přeměňování se s hlubokým výdechem předklonila, jako by ji někdo prudce uhodil do zad, pak se ale opět narovnala. Malfoy přimhouřil podezřívavě oči.

"Snapee!" otočil se zpět na mistra lektvarů, jenž se pokusil postavit, místo toho se však jen opřel zády o stěnu a zůstal sedět na podlaze s nohama nataženýma před sebou. "Mají nějakou ochranu! Avada jim neublíží!"

Snape mu věnoval nevěřícně pohled. "To není možné, Luciusi," vychraptěl. Na ruce, za kterou se držel za hrudník, měl krev. Zkusmo před Malfoyovým zrakem vystřelil rychle za sebou dvě smrtící kletby po Fredovi. První dvojče vykrylo, druhá ho srazila k zemi, opět se ale postavil na nohy.

"Máš pravdu," užasl falešně Snape nad schopnostmi vlastního lektvaru.

"Ty bídáku," zařval George. Jeho záměrně špatně mířená kletba utrhla Severusovi nad hlavou část zdi, takže ho zasypaly cihly a omítka.

Hermiona už ale nestihla zjistit, jak na tom Snape je. Situace ji donutila rychle vyčarovat štítové kouzlo a namířit ho před Harryho, aby ho ochránila před blížícím se Crabbem, protože její kamarád náhle klekl na koleno a rukou se držel za čelo. Svíce v sále zhasly, když se místností od vchodu prohnal ledový vzduch. Hermioně přejel po páteři mráz. Znamení zla na Dolohově předloktí, který stál jen kousek od ní, žhnulo jako rozpálené uhlíky. Hermiona využila chvíle jeho nepozornosti, kdy si vyhrnoval rukáv, aby tetování zkontroloval. Expelliarmem mu vyrazila hůlku z ruky, a ačkoliv by nejraději použila smrtící kletbu, neozbrojeného Smrtijeda jen omráčila a následně spoutala.

Brumbál se zadíval ke vchodu. V díře po dveřích stál sám Voldemort.S jeho šedivým hábitem si pohrával vítr, za to hadí tvář měl klidnou a bez výrazu. Svůj pohled upíral neomylně přímo na bradavického ředitele. Někdo mu musel poslat zprávu o napadení, došlo Hermioně, zatímco stejně jako všichni ostatní stočila svůj zrak jeho směrem.

"Opět se potkáváme, Tome."

"Dnesss naposledy, Brumbále. Dnesss tady zemřeššš."

"Vždy jsi rád pronášel silná tvrzení. Jejich naplňování ti ale nikdy moc nešlo."

"Pronesssl jsem, že se stanu nejmocnějším čarodějem všech dob, a toho jsem také dosáhl."

"A kde je tvoje moc, Tome?" rozhodil Brumbál rukama okolo sebe. "Tví stoupenci jsou poraženi."

"Ještě ti předvedu svoji moc. Kde máššš toho kluka? Vyřídím vásss oba najednou."

Brumbál švihl hůlkou a blížícího se Harryho odhodil stranou. Ten sklouzl po podlaze do rohu sálu, kde ho Hermiona stáhla k sobě do úkrytu za rohem chodby.

"Pusť mě, Hermiono!" křičel a pokoušel se ji odstrčit.

"Nebuď hlupák, Harry," snažila se mu domluvit. "V tomhle boji bys byl k ničemu! My se musíme soustředit na Smrtijedy!"

Voldemortova tvář se stáhla do vražedné masky. Trosky stolu, na nichž leželo tělo Theodora Notta, vylétly do vzduchu a jako ostré nože vystřelily k Brumbálovi. Jeho štít se kolem něj zhmotnil jako zářivá kupole, od níž se kusy dřeva odrazily do všech stran ve sprškách třísek. Hermiona cítila, jak jí jedna tříska šlehla po obličeji, když vystrčila hlavu, aby se podívala, co se děje. Tvář ji zapálila, na šíji jí začala kapat krev.

"Musím tam, Hermiono!" nepřestával ji přesvědčovat Harry, zatímco se sál otřásal, jak se kletby Voldemorta a Brumbála srážely. Jeho další protesty však přerušil Goyle, který se dostal až na ochoz schodiště a z místa nad sálem, odkud ještě před chvílí Ron sestřeloval Červíčka, měl dokonalý přístup k místu, kde se ukrývali. Vražedná kletba byla tak silná, že Harry prosvištěl chodbou a pod svým tělem hrnul dlouhý červený koberec. Zastavil se až na konci chodby, kde narazil hlavou o zeď.

"Harry!" rozeběhla se k němu Hermiona, náhlá ohlušující rána ale zastavila její kroky. Avery odstřelil roh, za kterým se skrývala, takže se rázem válela v troskách cihel. Vlasy měla rozdrbané jako čarodějnice z dětských knížek a na čele se jí objevil krvácející šrám, pod nímž jí nabíhala modrofialová boule. Z uší jí vytékala krev a přidávala se k té stékající jí po tváři. Hůlku nemohla mezi troskami najít, a díky prasklým bubínkům ani nezaslechla kouzlo, které na ni Avery vyslal. Stříbrný paprsek ji však nezasáhl. Kolem Voldemorta s Brumbálem náhle zajiskřil vzduch a tlaková vlna, kterou vyvolala srážka jejich dvou kouzel, odklonila paprsek stranou, zatímco s Averym švihla o stěnu, po níž se Smrtijed svezl bezvládně na zem. I Malfoy padl na podlahu, ale s Hermionou síla kouzla jen letmo zacloumala, protože horda trosek, pod kterou byla pohřebená, ji držela pevně na místě. Sídlo se otřáslo v základech. Goyle sbíhající ze schodiště klopýtl a skutálel se do přízemí, kde ho omráčil vyčkávající Fred.

Z Voldemortovy hůlky vyšlehl plamen, Brumbálův štít ho však nasměroval do stropu. Proud ohně měl takovou sílu, že prorazil strop, proletěl hořejším patrem a vyšlehl střechou k obloze. Malfoy se rychle pokusil uhasit dírou ve stropě požár, který se v patře rozhořel, jeho kouzlo Aquamenti ale nebylo dost silné a za chvíli začaly všechny v sále zasypávat hořící trosky. Uvolněný trám strhl k zemi Rookwooda, který úpěl bolestí a pokoušel se vysvobodit. Na pomoc mu přiskočil Crabbe, ale i jeho uvěznily padající kusy stropu.

"Ještě chvíli, Tome, a už nebude nikdo, kdo by plnil tvé příkazy, kdo by za tebe zabíjel. Zůstaneš sám," pronesl Brumbál.

"Trpíššš mylnou představou, že skupina je silnějššší než jednotlivec. Jsem nejmocnějššší kouzelník na světě. To, že jste dostali mé posluhovače, na tom nic nezmění. A já nevěřím, že láska přemůže všechno. Jen mocnější magie dokáže vzbudit loajalitu. Proto budu mít pořád své věrné, kteří za mě budou ochotni umírat. Moc, ne láska, buduje oddanossst." Voldemort se rozhlédl po svých Smrtijedech. Lucius Malfoy se po jeho pravé ruce zvedal pomalu na nohy, Snape stále seděl opřený o stěnu a pod ním se tvořila louže krve. Bellatrix na něj upírala obdivný pohled mezi záblesky světla, které vysílala na Molly Weasleyovou. Řád byl ale v jasné převaze. Voldemortův hadí zrak náhle padl na zasypanou, dezorientovanou Hermionu.

"Luciusssi, zabij tu šmejdku!" přikázal se slizkým úsměvem, doufaje, že tím odláká pozornost vítězících členů Fénixova řádu.

Lucius se ušklíbl. "S potěšením, můj pane! Sectumsempra!"

V ten samý okamžik Voldemort znovu zaútočil na Brumbála, aby jí nemohl přijít na pomoc, protože byl své oblíbené studentce nejblíže. V okolí nebyl nikdo jiný, kdo by ji zachránil. Zelený paprsek, který vyšlehl z Malfoyovi hůlky, si razil cestu sálem neomylně směrem k ní. Nemohla se nijak bránit, tak jen pevně zavřela oči.

Kletba k ní však nedoletěla. Neviditelné kouzlo ji stočilo stranou a odrazilo ji zpět k Malfoyovi. Pán domu se svalil na zem, z jeho těla v rudých pramíncích vytékala krev vyplňující rýhy mezi dlaždicemi na podlaze. Škubal s sebou a řval bolestí, jak se mu řezné rány otevíraly všude po těle, nikdo mu ale na pomoc neběžel.

"Je to zrádce! Zrádce!" Bellatrixin jekot donutil Hermionu otevřít oči. Siriusova sestřenice skákala na místě a rukou ukazovala ke Snapeovi, který stále seděl na zemi opřený o stěnu, jednou rukou se držel za hrudník, tu druhou s hůlkou spouštěl k zemi.

"Snape je zrádce!"

Zatímco Bellatrix z celých plic ječela, Molly ji nemilosrdně trefila kletbou, která ji odhodila až k bojující dvojici dvou nejmocnějších kouzelníků světa. Smrtijedka proletěla Voldemortovým ohnivým kouzlem, které opět vyslal na Brumbála. Když dopadla na zem, vlasy jí hořely, tvář měla očouzenou.

Voldemort nepřestával udržovat své kouzlo, pohled ale při tom stočil na Snapea. "Ty? Můj nejvěrnějššší?" Jeho hadí tvář nedokázala zakrýt překvapení.

Snape se bolestivě uchechtl. "Moc si nedokáže získat pravou oddanost. V tomhle musím dát za pravdu Brumbálovi," Pohledem sjel ke zmatené Hermioně, která jeho šeptem pronesená slova nemohla slyšet, a oči se mu zaleskly neskrývaným citem.

"Ty naivní blázne!" Voldemort se nutil k úšklebku, ale jeho rysy se do něj nedokázaly vytvarovat. Napřáhl se, aby Snapea dodělal, do jeho rány však skočila socha zdobící schodiště a rozprskla se napadrť. Voldemort se chystal k dalšímu útoku, Brumbál ho ale kouzlo vyslovit nenechal.

"Tady už nic nezmůžeš, Tome," pronesl, když Voldemort jím zhmotněné kopí letící mu na krk nechal rozpustit ve vzduchu.

Pán zla se ještě jednou rozhlédl okolo sebe, a když zjistil, že zůstal sám, obrátil se na svého soka s tváří zformované do zlostné grimasy. "Tohle není konec, Brumbále. Jednou ty a ten kluk přijdete o všššechno." Jeho sova stále doznívala v sále, když se v oblaku černého dýmu přemístil pryč.

Hermiona přes hukot v uších neslyšela prásknutí jeho přemístění. Věděla jen jedno: Snape ji opět zachránil.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 martik martik | 26. prosince 2016 v 22:33 | Reagovat

Jé ty sis ale pospíšila. Tak nakonec to budou vědět všichni okolo, kromě ohluchlé Hermiony. I když ona mu to nejspíš vyčte z očí. Jak málo slov stačí, aby člověk začal slintat :-) Děkuji :-D

2 Pavla Pavla | 26. prosince 2016 v 23:36 | Reagovat

skvělá kapitola. Trochu jsem se popisu té bitvy bála. Někdy to bývá v povídkách zdlouhavé a až moc překombinované. Tady to ale bylo naprosto ready. A samozřejmě jsem opět napnutá...ach jo!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama