O mně aneb nenechat vyblednout sny

18. dubna 2017 v 19:49 |  O mně

Budu spisovatel. To rozhodnutí samozřejmě nepřišlo stejně, jako když si někdo náhle uvědomí, že se mu chce na záchod, a musí si okamžitě dojít, nebo se pomočí do kalhot, pocit je to ale zhruba stejně nutkavý.

Když jsem se v mládí rozhodovala, co dál dělat, ekonomika pro mě byla jasnou volbou. "Naučíme vás, jak z malého balíku peněž udělat balík velký." Tím mě přivítali na vysoké škole a mně se to líbilo. Dnes se ohlížím zpátky s bolestí za krkem a říkám si: Proč jsem nedělala něco, při čem bych se naučila, jak z několika nápadů a popisků udělat knihu?


Od dětství jsem ráda psala příběhy. Můj nehynoucí talent je zřejmý z básně, kterou jsem se setrou napsala jako malá a která oplývá použitím přelomového prvku - rýmu na začátku i na konci verše.

Tragická smrt jezdce Kena

Jel sám jezdec mrtvým sadem,
pěl žaludek jeho hladem,
chtěl kůň květ, co leží ladem,
šel se nažrat hned tím pádem.

Jen, co kůň dojí, pobledá,
Ken hned ze hřbetu sesedá,
ten už teď jídlo nehledá,
Sten zní, než do koně se dá.

Však kytka zdravá nebyla,
Tak vlastně jezdce zabila
Jak věrná jemu kobyla.
Pak zem ho navždy pohřbila.

Mým snem je však napsat a vydat román. První část tohoto snu jsem si splnila už v roce 2013, kdy jsem svůj fantasy román "A spatřila jednorožce" dokončila poprvé. Píšu "poprvé," protože od té doby na něm stále pracuji, ačkoliv ho po každé celkové úpravě vždy považuji opět za dokončený. Ale jen na chvíli. Ve skutečnosti ho neustále střídavě upravuju, nebo na něj zapomínám již dlouhé tři roky.

Při psaní se totiž pevně držím svého trýznivého hesla: Co bylo napsáno včera, dnes již není dost dobré. Pokaždé, když otevřu nějakou rozpracovanou povídku, uhodí mě to heslo přes prsty položené na klávesnici jako bič popohánějící otroky k práci, a donutí mě začít povídku přepisovat od začátku. Každý den tak začínám nanovo. Většina věcí, co visí tady na blogu, už byla několikrát předělána, takže zase hospodařím s novými verzemi. Proto toho taky nikdy moc nenapíšu…

V současné době pracuji na fantasy románu pro děti s názvem "Kde zní zpěv krkavců." Proč román pro děti? Důvod je jasný. Román pro děti snese i kratší text, takže bych ho mohla zvládnout dopsat dřív než za dalších deset let.

Chtěla bych napsat postavu, jejíž smrt čtenáři opláčou. Postavu, u které se budou čtenáři těšit na to, co udělá, budou s ní sympatizovat a prožívat její zklamání. Pak ta postava ožije, jako by byla skutečná, a to znamená, že člověk něco stvořil. Stvořil nový život stejně jako matka porodivší dítě.

Moje máma se často ozývá s tím, že už by chtěla být babičkou. Já ale neslyším tikat biologické hodiny. Slyším tikat hodiny, které odměřují naději, že do třiceti stihnu vydat román. Někdy mě chytne takový pocit marnosti, že nevím, co dál. Přítel to nechápe. Je celkem spokojený, má dobrou práci a nenaplněnými ambicemi se neužírá. Aby ho něco štvalo - protože každého musí něco štvát, jinak bychom nebyli lidmi - vadí mu, že není jídlo v lednici, nebo že ručníky ze skříně smrdí zatuchlinou.

Co mě má ale co zajímat, že nám smrdí ručníky, když jsem pořád ještě nevydala ten román?! Nemylte se, nečekám, že by mě tahle práce někdy živila. Já chci jen mýt v ruce něco, co ponese moje jméno a nebude to panenka s ostřihanými vlasy a fixkou vyhotoveným nápisem Klárka na čele.

Vytvořila jsem si seznam knih, které bych chtěla napsat - jednotlivé zápletky a popisy děje. Problém je, že zápletky přibývají, ale nevzniká hotový produkt. Je to jako linka na třídění odpadu, kde se z jedné strany hromadí odpad, ale už nepostupuje do dalšího procesu zpracování. To je přesně případ mých plánů, snů a nápadů - kupení odpadu.

Takže já jdu zase kupit odpad. Přece jenom, lidé ztrácejí čas různě. Hlavní je ale nenechat vyblednout sny.

Jméno: Král Já I.
Věk: Věk meče a sekery, věk vlčí
Stav: Nic stavět nebudu!
Váha: 55… 58… No dobrá, dobrá - 60 kg, ale za chvíli to budu přepisovat, protože určitě zhubnu.




 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Magicmax Magicmax | Web | 18. dubna 2017 v 19:55 | Reagovat

bOHATÝ článek :)

2 ozvenypriboje ozvenypriboje | 18. dubna 2017 v 20:21 | Reagovat

[1]: No jo, nadupanej :-D

3 Eliss Eliss | Web | 18. dubna 2017 v 20:52 | Reagovat

Jdi za svým snem i přes všechny překážky 8-)

4 ozvenypriboje ozvenypriboje | 18. dubna 2017 v 21:00 | Reagovat

[3]: Já už mám od těch překážek zlámaný nohy, ale pořád se plazim :-D

5 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 19. dubna 2017 v 11:51 | Reagovat

Vážně jsi to psala jako malá? To je obdivuhodné. :-)
Mně psaní nikdy nešlo, nejde a nikdy ani nepůjde. :-)

6 Magicmax Magicmax | Web | 19. dubna 2017 v 12:12 | Reagovat
7 Reina-sun Reina-sun | Web | 19. dubna 2017 v 12:20 | Reagovat

Sny jsou důležité. Dělají tě tím, čím jsi. Tak se jich drž ;)

8 ozvenypriboje ozvenypriboje | E-mail | Web | 19. dubna 2017 v 13:03 | Reagovat

[5]: Ještě se sestrou (dvojčetem):) Ta se taky snaží psát a já jí pořád navrhuju, ať skončíme s pracemi a vším, zavřeme se na chalupu s lahví vína a vytvoříme nějaké světoborné literární dílo, ale zatím mi vzdoruje :D

[7]: Snažim se:)

9 Magicmax Magicmax | Web | 19. dubna 2017 v 15:56 | Reagovat

Líbí se mi to přiměření s tím záchodem - povedené :D a hned na začátek chytré.
Velký balík - Hl! To bych bral na tvém místě asi taky! :D
Víš lidi nutí si všechno myslet že když něco někdo vystuduie že tím bude ale tak to není. :-) Znám pána, co se vyučil jenom čokoládaře a teď ie velký a mezinárodní byznysman.
A ta básen ie opravdu nejenom povedená ale pusobivě originální. :-)

10 ozvenypriboje ozvenypriboje | E-mail | Web | 19. dubna 2017 v 16:12 | Reagovat

[9]: Čím že se to ten pán vyučil? :D

11 Arileth Arileth | Web | 19. dubna 2017 v 16:28 | Reagovat

Téééda! Ta básnička je vážně skvělá, takovou bych nenapsala ani teď, natož v dětství... :D

A ano. Jdi do toho. Protože víš, co se říká... na konci života většina lidí lituje toho, co neudělali, než toho co udělali :-)

12 Kathy Kathy | 19. dubna 2017 v 16:57 | Reagovat

Povedená básnička. :-)

Úplně tě s tím "tříděním odpadu" chápu. Taky ráda píšu a mým snem je napsat knihu. Už mám zápletku, mám postavy, už bych se mohla pustit do psaní. Ale jakmile něco napíšu a později se na to podívám, už se mi na nelíbí. A tak to přepíšu a stále dokola...

Držím ti palce, aby se ti tvůj sen vyplnil. Co ty víš, třeba si jednou půjdu koupit nějakou novou knihu a bude to zrovna ta tvoje. :-)

13 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 19. dubna 2017 v 17:33 | Reagovat

Byla jsem na literárním kurzu a ptala jsem se na to neustálé upravování. Paní mi na to řekla to, že se z toho může stát začarovaný kruh. Možná by bylo fajn si sehnat někoho, kdo by to s tebou upravil a posunul to dál. Přeci jen, člověk není tak úplně schopen objektivně posoudit svoje dílo :) ale sama jsem s tím měla taky problém...

14 Siginitou Siginitou | Web | 19. dubna 2017 v 20:50 | Reagovat

Mám stejný sen a podobný problém. No u mě to je tak že na to nemám. :-D

15 ozvenypriboje ozvenypriboje | 19. dubna 2017 v 21:15 | Reagovat

[11]: Přesně tak. Dokonce jsem dala výpověď z práce, abych měla víc času na psaní:) Ještě mám teda školu, kde mám povinností dost, ale člověk by se měl chovat tak, aby pak litoval co nejmíň...

[12]: Moc díky. Zase někdy je lepší, že se to člověku na druhý pohled nelíbí, než aby si myslel, že na první dobrou píše suprově:) Třeba si jednou koupím nějakou tvou knihu já:)

[13]: Napadlo mě dělit si text na kratší části s tím, že je potřeba se zařeknout, že k jednou dopsané se už nevrátím , třeba dokud nedopíšu další. Mou rozpracovanou knížku jsem si předělala na kratší kapitoly a opravování již napsaného si dávám za odměnu, když dopíšu novou kapitolku... celkem to začíná fungovat :D

16 Nigredo Nigredo | Web | 19. dubna 2017 v 21:57 | Reagovat

Máme podobný sen :) Stát se spisovatelem už se mi, technicky vzato, vlastně povedlo. Takže sen teď spíš zní: stát se alespoň natolik slavným spisovatelem, aby mě to uživilo :D Uvidíme, no. Jinak hodně štěstí a nepřeháněj to se sebekritikou :)

17 ozvenypriboje ozvenypriboje | 19. dubna 2017 v 22:02 | Reagovat

[16]: Dík:) A jak se ti to povedlo? Koukám, že ti má vyjít román. Dostal jsi rukopis k nějakému vydavateli?

18 Nigredo Nigredo | Web | 19. dubna 2017 v 23:11 | Reagovat

[17]: jj, měl jsem štěstí, ale nebylo to hned. Spousta nakladatelství ani neodpovídá :-|

19 Spixy Spixy | 19. dubna 2017 v 23:28 | Reagovat

I když jsem ani nezažil první práci, již teď pociťuji to nutkání něco v životě změnit. Jako střední školu jsem byl donucen vybrat obor cestovní ruch. První ročník mi ještě tolik nevadil, ale další tři roky jsem trpěl, proto jsem se rozhodoval kde jít dál. Rozhodl jsem se jít cestou mého dětské, mírně naivního :D , snu, být vědcem. Jenže prokrastinace je svině (také aby nebyla, když jsem celé čtyři roky nebyl nucen otevřít ani sešit i tak jsem procházel jako jeden nejlepší ze třídy :D ) do maturity nemám ani 2 týdny a přijímačky jsou také blízko, ale ke studiu mě popohání ten dětský sen, ten sen, který mi šeptá, že musím být na něco pyšný. :D Omlouvám se, že se tady tolik rozepisuji, ale tvůj článek mě tak trochu inspiroval. :D

20 ozvenypriboje ozvenypriboje | 20. dubna 2017 v 10:52 | Reagovat

[19]: To je právě nejhorší, když hned na začátku šlápneš s výběrem školy nebo povolání vedle, pak se to těžko narovnává do těch správných kolejí, to je jako já s tou ekonomikou:) Tak snad to zvládneš:)

21 Jane Redress Jane Redress | Web | 20. dubna 2017 v 18:13 | Reagovat

[3]: Připojuju se ;-) .

22 Lusi Lusi | 20. dubna 2017 v 20:09 | Reagovat

Úžasný a pravdivý článek :-)

23 Kory Kory | Web | 21. dubna 2017 v 10:55 | Reagovat

Mám opačný problém, ikdyž ne úplně v literárním oboru, ikdyž tam taky - zápletky mi naopka chybí. Nebo ani ne tak zápletky, jako pointy. Vyvrcholení. A tak.

24 ozvenypriboje ozvenypriboje | E-mail | Web | 21. dubna 2017 v 13:59 | Reagovat

[21]: Dík:)

[22]: Díky, díky:)

[23]: To taky znám. Já mám někdy chuť psát, ale ne nic z toho co mám zrovna na skladu, ale třeba něco akčního, a nic takového třeba vymyšleného nemám... Vyvrcholení je ale základ všeho :)

25 Andrea V. Andrea V. | Web | 24. dubna 2017 v 18:21 | Reagovat

Taky znám člověka, kterému se kupí nápady, ale produktu nepřibývá :) . Abych zaryla trochu i do sebe, já pro jistotu nepíšu vůbec - netuším proč :) .

26 Surikata Surikata | Web | 28. dubna 2017 v 0:15 | Reagovat

Mně jednou zničehonic proběhl před očima celý děj knihy, která mě právě napadla. Kvůli únavě jsem šla hned spát a ráno jsem si z toho už nic nepamatovala :( Za svým snem si určitě jdi - píšeš nádherně, vtipně, s nadhledem - není to jen suché čtení, ale má to šťávu. Zdá se, že na tvém blogu budu pečená-vařená.Taky mám za cíl vydat knihu, splnit si svůj sen. To je dobře, že si děláš koncepty, já mám tolik zamýšlených věcí do knihy, tolik návrhů na meziděje, tolik příhod - leží to všechno v jedné modré krabici a nevím, co napsat dřív, následkem čehož pouze upravuji to, co již existuje, a nové kapitoly se zatím nekonají...

27 ozvenypriboje ozvenypriboje | E-mail | Web | 28. dubna 2017 v 10:13 | Reagovat

[25]: Máš blog, ne? takže píšeš...:)

[26]: To se mi taky stává! vždycky si říkám, že si to poznamenám ráno, a ráno mi z toho v hlavě nic nezůstane:)Teď mám plán, že projdu všechny své staré napsané věci a protřídím to, abych si takzvaně "vyčistila stůl" a mohla v klidu zasednout k tomu svému románu:) Držim palce s tvorbou vlastní knihy:)

28 Surikata Surikata | Web | 28. dubna 2017 v 22:20 | Reagovat

[27]: Děkuju a já Ti přeji to samé :) Já to víceméně protřídila, rozdělila na "materiály ke knize" a "zbytek". Je tam spousta věcí, které chci zveřejnit, ale nechce se mi to přepisovat do PC :D Každpodádně jsem se teď rozhodla, že tak učiním. A pak hurá do nových kapitol! :)

29 Sisi Sisi | Web | Neděle v 15:44 | Reagovat

Nádherný blog! Hned si jdu něco přečíst, jsem neskutečně zvědavá :-)

30 ozvenypriboje ozvenypriboje | Neděle v 16:09 | Reagovat

[29]: Dík:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama