Prokletí havranů - Láska

25. června 2017 v 16:27 |  Prokletí havranů


II

LÁSKA

Stojí mohutný, krásný hrad
v hlubokém a temném lese,
v okně je vidět ženu stát,
z budoucna se strachy třese.

Bojí se a neví, co by
dělala nynějších pár dní,
i když je to už kus doby
od věštby poslední.


***

Havrany ve snech vídává
klovat, ničit, drásat, žrát.
A často se pak sebe ptá,
zda bát se bude napořád.

Kdypak nastane ta chvíle,
kdy dostihne ji osud?
Dojde věštba svého cíle?
Tím trápila se dosud.

Však ač nemůže klidně spát,
chválí se na druhou stranu.
Ví totiž, co má udělat,
by zlo se vyhlo klanu.

Leč strach nespadl z ní ani,
když všude dala rozkázat,
ať lid střílí na havrany,
neb osudu se nechce vzdát.

Zabíjet má tyto ptáky,
kdokoli je někde spatří.
A ona na lovech taky
střílí je, jak se patří.

To jeden den březnový
rozhodla se zas k lovu.
Tak vzala luk tisový
a meč z pevného kovu.

Jenom s malou družinou,
v doprovodu přátel svých
projížděla krajinou,
hledala ptáky ve větvích.

V tu náhle cosi zahlédla
blýsknout se před ní na zemi.
Tak koně rychle navedla,
skulinou mezi větvemi.

Na palouku vprostřed lesů
co ve stínu se utápěl-
Obraz zkázy, obraz děsu-
pětice zkrvavených těl.

Poodstoupila od koně
a šla to celé prohledat,
nemůže-li ještě pro ně
alespoň něco udělat.

Žádná cennost tam nezbyla,
pryč bylo zlato, všechen lup.
Tak tušila, že je zabila
některá z loupežných tlup.

Už chtěla skočit do sedla
a vyjet zpět směrem domů,
když letmý pohyb zahlédla
ve skrytu temných stromů.

Zbitého muže odhaluje
na kraji lesní mýtiny.
Vzít ho na hrad přikazuje
veliteli své družiny.

Zraněného naložili
a zamířili, kde stál hrad.
Ostatní to nepřežili,
přežije to tento snad.

Jen co otevřel svá víčka
v teplé posteli uložen,
zřel hnědé oči, bledá líčka
nejúžasnější ze všech žen.

Líbí se mu převelice
její tvář ostře řezaná,
jistě je to bojovnice,
liška mastmi mazaná.

A jen co ona spatřila
hloubku jeho očí,
ihned se v ní ztratila,
svět se s ní náhle točí.

Vydala jen tichý sten.
Toho prostě musí mít!
A on rovněž toužil jen
s touto ženou navždy být.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 25. června 2017 v 17:55 | Reagovat

Pěkné, taková láska na první pohled :-)

2 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 25. června 2017 v 18:32 | Reagovat

Nádherné.. přijde mi, že u mě platí, že bez lásky na první pohled to ani nejde, zkrátka, když mě ten člověk nezaujme hned.. hned mě musí napadnout, že tenhle by mohl být ten pravý, protože když ne.. tak se to ve většině případů už nezmění.. jinak velmi povedená práce.. krásně napsané ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama