Psaní o psaní

Úterý v 21:55 |  Moje hlody
Rozhodla jsem se udělat to, čemu se dlouho snažím vyhýbat. Napsat článek o psaní. Psaní o psaní beru jako druh prokrastinace, ale když už prokrastinovat, tak aspoň takhle.




Jak je možné, že člověk odejde ze zaměstnání, aby měl čas na psaní, na školu a na sebe, a nakonec nemá čas na školu, ani na sebe, natož na psaní? Nějaký čas na psaní samozřejmě mám, ale je ho málo a v současnosti ho všechen věnuju novému projektu. Rozhodly jsme se se sestrou (dvojčetem) napsat společný román do literární soutěže. Zadání soutěže zní fantasy detektivka pro mládež, nicméně je nám se sestrou jasné, že náš příběh s názvem Stíny vichrovského kláštera do téhle kategorie příliš nezapadá. Mniši v něm padají mrtví k zemi častěji než stromy v lese za naším domem při bouři Herwart. Na umístění v soutěži nemáme šanci, to nám ale nezabrání, abychom na románu nepracovaly každý volný víkend. Abychom nasály atmosféru středověkého klášterního života, byly jsme dokonce na prohlídce Anežského kláštera. I amatérský psavec se musí čas od času zvednout od klávesnice a dojít si pro inspiraci…


Všechny ostatní literární projekty jsem tedy odsunula na druhou kolej. Z mého románu pro děti Kde zní zpěv krkavců zbývá dopsat tři kapitoly z dvaceti a byl by hotový…. Dopsat ho ale nemůžu, protože deadline literární soutěže je v únoru a Stíny vichrovského kláštera jsou teprve v počátcích. Takže mě pohlcuje tísnivý pocit, že mi můj sen s vydáním papírové knihy pořád uniká, protože do Kde zní zpěv krkavců jsem vkládala veškeré naděje. Rovněž mě mrzí, že nestíhám psát HP fanfiction - mou srdcovku. Čtenáři, co čekají na další povídku se Snapeem a Hermionou, mi snad prominou.

Alespoň se mi podařilo "zbavit se" starého románu, který už léta ležel v šuplíku. Znáte ten pocit, když se vám vaše staré literární dílo už nelíbí a jediná věc, která by ho mohla vylepšit, je zmáčknout klávesu DELETE a dlouho ji držet, ale to by vám bylo líto? A pak trávíte spoustu času předěláváním něčeho, v co stejně nevěříte... Takhle jsem strávila několik dní čtením asi 10 let starého románu A spatřila jednorožce a tvorbou obálky pro vydání v podobě e-knihy. E-kniha by měla vyjít v prosinci pod názvem Když ožijí sny (určitě napíšu, až se tak stane:)). Finální verze obálky po víkendu stráveném v Malování a Paintnetu je níže. Škoda, že v těch programech neumím lépe pracovat:/


Abych si ulehčila orientaci ve školních povinnostech, psaní a dalších věcech, chopila jsem se osobního projektu "Život ve složkách." Všechny své aktivity jsem si rozdělila do složek. Detailně jsem si do nich roztřídila dokumenty v počítači a to samé jsem udělala v papírové podobě. Ke každé složce jsem si navíc napsala seznam toho, co chci v dané oblasti stihnout a do kdy. Opět samá prokrastinace:) Můj předpoklad, že když budu mít pořádek ve věcech, dostaví se pořádek i v životě, a pak všechno, včetně psaní, půjde líp, však zatím nedochází naplnění. Tak uvidíme…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | Středa v 7:09 | Reagovat

A já si myslím, že příběh o mrtvých mniších bude fajn a máš šanci na dobré umístění, držím palce! :-)

2 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | Středa v 7:39 | Reagovat

ty jo chtěla bych se dožít toho že odejdu ze zaměstnání abych měla čas na psaní:-) to se asi nestane:-(

a souhlasím s Elliss, tohle má šanci protože mi přijde že všichni pořád píšou o tom samém ale tohle je něco jiného

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama